Dane v nadstavbě se Brandýsu moc nedaří, zatím ani jednou nevyhrál, kde hledat příčiny?

Každý z těch zápasů byl jiný. Se Slovankou doma to byl velký boj, většinu zápasu jsme vedli, ale ve 4. čtvrtině odpískali sudí fauly 4:12 v náš neprospěch (přitom za celý 1. poločas byl poměr faulů 8:8, pozn. red.), takže jsem byl moc rád, že Martina Šťovíčková trefila po dobře sehrané taktické variantě trojku v poslední vteřině. V prodloužení se bohužel situace
s odpískanými fauly opakovala v poměru 1:6 a tak hosté si výhru dostříleli trestnými hody. Byla to porážka s pachutí křivdy. Druhý zápas V Ostravě nebyl z naší strany vůbec dobrý v úvodu, zřejmě únava z téměř šestihodinové cesty si vybrala svou daň. Poločas 18:48 nestojí za komentář. To, že jsme druhou půli vyhráli nebylo podstatné. Třetí zápas v Chomutově jsme začali dobře, střídali se s domácími ve vedení a poločas byl naprosto vyrovnaný. Nakonec zkušené domácí hráčky díky téměř dvojnásobnému počtu doskoků (36:60) mohly sehrát rychlé protiútoky a zajistit si vítězství. V tomto utkání jsem neměl k dispozici Leezu Burdgess, hráčku s nejlepšími statistikami na doskoku a pod oběma koši to bylo hodně znát. Všechny ty tři zápasy měly jednoho společného jmenovatele. Nebyli jsme kompletní a některé klíčové hráčky hrály se zraněním nebo s nějakou zdravotní indispozicí. Největším problémem byla absence kapitánky Jany Maršíkové, která po otřesu mozku ze zápasu s Žabinami nemohla hrát se Slovankou ani v Ostravě a v Chomutově to ještě ani zdaleka nebyla Jana v optimální formě, i když už vyběhnout na palubovku zkusila. Pro nemoc chyběla druhá rozehrávačka Petra Klokočníková, takže vytížení Ireny Vrančič bylo nad obvyklou minutáž. Se zdravotními potížemi nastoupily Míša Pitrová (v zásadě nešlo bránit soupeřku Hálovou) anebo naše nejlepší střelkyně Kwanza Murray, která v podstatě nebyla schopná pro zranění vystřelit (v Ostravě jen 2 body a 15 min). Se zraněním se potýkaly také Kia Johnson a již zmiňovaná klíčová pivotka Leeza Burdgess. Nemoci nebo zranění vyřadily na čas z přípravy Kačku Matějkovou a Lucii Ceralovou. Ve sportu se s tím musí počítat. Teď se ale zdá, že jsou všechny hráčky zpátky, včera jsme trénovali v 16 lidech, takže to vypadá mnohem pozitivněji.

Přesto pokud DSK v sobotu uspěje, je Brandýs definitivně zachráněn a může se těšit na play off, je to tak? Jsou karty před závěrečným kolem nadstavby takto rozdány?
Je to přesně tak. Kdo vyhraje, hraje play-off proti mnohonásobnému Mistrovi ČR, ZVVZ USK Praha. To bychom si moc přáli! Byl by to basketbalový svátek v Brandýse – vždyť tým USK právě postoupil do Final Four nejpřestižnější evropské soutěže Euroligy žen. Kdybychom v sobotu prohráli, jde do playoff náš soupeř a na nás zbyde 9. místo a tvrdý boj
s pražskou Slovankou na 3 vítězná utkání o udržení v soutěži, resp. vyhnutí se nepříjemné baráži s vítězem 1. ligy. Na baráž, kde jsme loni jako vyzývatelé z 1. ligy uspěli, si všichni
pamatujeme. Letos ji ovšem určitě hrát nechceme.

Co povede k úspěchu v sobotním duelu proti Trutnovu a jsou všechny hráčky stoprocentně fit?

Musíme ubránit výbornou základní pětku soupeřek. Především z tříbodového území jsou trutnovské hráčky na výborné úrovni. Druhým aspektem budou doskoky. Pokud na ně
vyhrajeme, troufám si říct, že vyhrajeme i na body. Všechny hráčky do soboty zřejmě úplně 100% fit nebudou. Ale vůli hrát mají všechny obrovskou. A víra uzdravuje, jak se říká. Věřím tedy, že nastoupí všechny a ve 100% stavu. Bude zápas pro diváky v něčem speciální a mají přijít barevně sladěni, na co se mohou těšit? Speciální bude. Hraje se o play-off nejvyšší soutěže v přímém souboji. Bylo by skvělé, kdyby fanoušci přišli v bílých tričkách, popř. si před zápasem koupili naše bílé tričko DSK Basketball Brandýs. Abychom byli, stejně jako naše holky, v bílém. A vezměte si sebou hlasivky, hudební nástroje – nejlíp bubny nebo trubky – ať vás holky slyší, ať cítí podporu lidí z našeho města. Pro mnohé z nich to bude nejtěžší zápas jejich dosavadního basketbalového života.

Chceš ještě něco dodat?

Teď ve středu nás odborná komise i brandýsko-boleslavská veřejnost zvolili nejlepším sportovním kolektivem dospělých za rok 2023 v našem dvojměstí. Je to pro nás obrovská
pocta a zároveň závazek k ještě většímu nasazení, ještě větší práci. Moc rádi bychom dokázali, že si tenhle titul zasloužíme a moc bychom chtěli udělat našim obyvatelům a
fanouškům radost, jako udělali oni nám svojí volbou!

Děkujeme!!

Představujeme soupeře

Kara Trutnov je jedním ze nejstarších účastníků ŽBL, klub byl založen již v roce 1946. Jeho nejslavnější éra se váže k přelomu 20. a 21. století, kdy získala 1 x ligové stříbro /2004/ a 12 třetích míst. V té době kryla záda nepřekonatelnému tandemu Žabiny Brno – USK Praha, ale její třetí pozice v ligovém pelotonu byla tehdy neotřesitelná. Poslední bronz se však datuje až k roku 2015. Od té doby byly trutnovské úspěchy poněkud skromnější a v některých sezónách se horko – těžko zachraňovaly. V jejich dresu působily takové osobnosti jako Erika Dobrovičová, Petra Kulichová, Michaela Uhrová, Michala Hartigová, Ilona Burgrová, Mirka Jarchovská či Kateřina Hindráková.

Kádr Trutnova:

Trutnovská kádr prošel v průběhu sezóny postupnou obměnou. Z týmu odešly Američanky Kyah Proctor a Dasia Evans společně s Kanaďankou Rashid Timbilla. Nahradily je bulharská rozehrávačka Konstatinova, Američanka Devon Brookshire a Slovenka Dominika Rusňáková. Vedle těchto nových tváří patří k nejproduktivnějším hráčkám Kary Sara Rokkanen, Tereza Králová, Michaela Gaislerová a Eliška Linhartová, Aneta Finková a Veronika Boršová. V Trutnově vsadili na slovenský trenérský um. Hlavním koučem je Richard Kucsa, asistentkou Ivana Jalčová.

Dosavadní výsledky v sezóně:

Do nadstavbové části A2 vstupovala Kara na 9. pozici. Před posledním kolem nadstavby je Kara osmá, když dokázala pokořit pražskou Slovanku. Díky tomu se dostala před Brandýs, ale pokud DSK v sobotu uspěje předstihne svého sobotního soka.

Dosavadní vzájemné zápasy v sezóně:

Kara Trutnov – DSK Brandýs 84:63
DSK Brandýs – Kara Trutnov 68:58